21.02.2007
Takova prochazka mezi sopkami
Konecne jsme Prcikovi koupili vybavu na trekovani a vyrazili na 6 dni do divociny.
Trek nas vedl 100 km kolem sopky Lonquimay, ktera naposledy vybuchla pred 14 lety.
Zpocatku se slo pohodlnou cestou lesem plnym araucarii. To jsou ty podivny borovice.
Za to, kdyz jsme vystoupali vys, cekalo nas drsne prekroceni nekolika lavovych poli. Muzu vam rict, ze to neni zadna sranda.
Po te, co jsme nelehko prekonali lavova pole s kameny ostrymi jako britva, cekal nas snadny sestup, ktery naskytal paradni vyhledy na sopku Tolhuaca.
Konecne jsme si udelali opravdovou spolecnou fotku i s nasim novym stanem.
Jak uz to tak na horach byva, kdyz se sejde dolu, jde se zase nahoru.
Uzili jsme si taky jedno velmi mrazive rano, kdyz jsme stanovali u lavoveho valu.
Stoupani podel lavoveho pole, ktere vzniklo pri vanocnim vybuchu sopky roku 1988, se sice zdalo nekonecne, ale zato bylo velice zajimave.
Zajimavosti je, ze sopka neexplodovala z hlavniho krateru, ale vytvoril se novy bocni krater.
Ze zhora byly opravdu bajecny vyhledy na dalsi okolni sopky.
A na zaver jsme jeste nafotili, jak nam to slusi v plny polni.
Jak Lujan ukazuje Prcikovi kondora na obloze..
Jak Lujan ukazuje sopku…
Jak Lujan dela americky usmevy…
A jak je Lujan konecne hodnej a tvari se normalne, i kdyz se kouka na spatnou stranu.
Radka
21.02.2007 v 13:49
Zdravím cestovatele,
dostala jsem Váš pohled a hned s ním běžela do corkské internetové kavárny podívat se na fotky – jsou krásné!! Z deštivého a víceméně nevábného Irska závidím a přeju. A taky si přeju Vás v Corku v červnu potkat a slyšet všechno, co jste cestou zažívali. Hodně štěstí v cestování, Radka.
mama
21.02.2007 v 16:40
Ahoj, zdraví mama
zase moc hezký – je prima, že jste sehnali potřebné věci a můžete fungovat. U nás stále bez sněhu – tak alespoň od vás.
Taky začíná rozkvétat spousta kytek – je to nějaké rychlé.
Babina se mnou jezdí na pracovní výlety – teď jedeme do Mělníka.
Dáme si kafe u pumpy. Tak si taky něco dobrého dejte, ať je dobře.
Pusu a zase se těším na kráááááásnéééééééééé obrázky.
M a m a – táta je v Jihlavě .
Anonymní
02.03.2007 v 7:21
Je to nádhera a je vidět, že už jste ošlehaní větrem a deštěm.
Všichni Vás pozdravujeme,
máma G.